Zády

Haiti (Republika Haiti, francouzsky Republique d'Haiti, haitsky Repiblik Ayiti) je stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři v souostroví Velké Antily. Na východní části ostrova se nachází Dominikánská republika, s níž má Haiti 360 km dlouhou suchozemskou hranici. Ayiti (země vysokých hor) bylo jméno původních obyvatel pro hornatou západní část ostrova. Hlavním městem je Port-au-Prince (1 277 000 obyvatel). Úředními jazyky jsou haitská kreolština a francouzština.

Haiti je z entologicko-lingvistického hlediska unikátem. Je prvním nezávislým národem v Latinské Americe, prvním postkoloniálním černochy vedeným státem a jediným národem který získal nezávislost po úspěšném povstání otroků. Haiti je jediným nezávislým frankofonním národem na západní polokouli.

Geografie

Haiti leží v západní části ostrova Hispaniola, který je druhý největší ve Velkých Antilách. Jedná se o třetí největší část v Karibiku mezi Kubou a Dominikánskou republikou, s níž sdílí 360 km dlouhou hranici. Území je většinou hornaté s malými rovinami u pobřeží a s říčními údolími. Nejvyšší hora Chaine de la Selle má výšku 2 680 metrů. K Haitské republice patří i menší ostrovy La Gonâve, La Tortue (Tortuga), Les Cayemites, Ile de Anacaona, a La Grande Caye. Ostrov má vlhké tropické podnebí.

Životní prostředí

V roce 1925 pokrývaly původní lesy 60% procent země v horské oblasti. Od té doby bylo obyvateli ostrova vykáceno 98% lesů jako palivo. Odlesnění způsobuje erozi zemědělské půdy a dezertifikaci. Kromě toho znásobuje účinky povodní způsobených častými hurikány.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Haiti.

Pro Evropany ostrov objevil Kryštof Kolumbus při své první plavbě 5. prosince 1492, kdy zde jeho loď Santa Maria najela na mělčinu. Nazval jej „La Espaňola“ (Malé Španělsko, latinsky Hispaniola) a založil zde první španělskou osadu v Americe – La Navidad (Vánoce), ovšem o rok později byla zničena domorodci. Kolumbův bratr Bartoloměj na území dnešní Dominikánské republiky založil nové hlavní město Santo Domingo, ostrov se stal španělskou kolonií a původní indiánské obyvatelstvo bylo do roku 1533 vyvražděno. K práci na plantážích se začali přivážet černošští otroci z Afriky. V 17. století se na severozápadě ostrova (na území dnešního státu Haiti), začali usazovat piráti, především francouzští a v roce 1697 bylo území prohlášeno francouzskou kolonií.

Zatímco východní španělská strana ostrova byla poměrně zanedbána, francouzská strana prosperovala a stala se nejbohatší kolonií v celé Americe, odkud se vyváželo velké množství cukru a kávy. Po Velké francouzské revoluci došlo k obrovskému povstání černochů a mulatů. Otrok Toussaint Louverture jako vůdce povstalců ovládl roku 1791 francouzskou i východní španělskou část ostrova a vládl zde jako guvernér. V roce 1802 byl zajat Francouzi. Další povstání vedené černochem Dessalinesem vyhnalo Francouze ze země a 1. ledna 1804 byla vyhlášena nezávislost, po USA druhá na americkém kontinentu. Dessalines se prohlásil císařem, v roce 1806 byl zavražděn. Jeho nástupce král Jindřich I. vládl do roku 1820. V letech 1822-1844 bylo Haiti republikou v čele s prezidentem Boyerem. V roce 1844 východní část ostrova vyhlásila samostatnou Dominikánskou republiku. V letech 1915-1934 bylo Haiti okupováno USA.

Soubor:UN headquarters Haiti after earthquake.jpg

Zemětřesení 12. ledna 2010.

V roce 1957 se po zmanipulovaných volbách dostal k moci François Duvalier známý také jako Papa Doc a nastolil diktaturu. USA si od jeho podpory slibovaly zastavení šíření komunismu v oblasti Karibiku. Výsledkem ale byla nejkrvavější diktatura na západní polokouli, totální rozpad hospodářství a absolutní nedodržování lidských práv. Po smrti Duvaliera v roce 1971 přešla prezidentská funkce na jeho devatenáctiletého syna Jean-Claude Duvaliera, zvaného Baby Doc, který provedl jisté reformy, ale nezabránil dalšímu růstu korupce. V roce 1986 byl donucen utéci do exilu a sebou odnesl i velkou část z haitského státního pokladu. V roce 1994 vyvrcholila nestabilita v zemi další intervencí Spojených států, která opět nastolila vládu Jean-Bertranda Aristidea. Další nepokoje v zemi proběhly v roce 2004. Od roku 2004 na Haiti působí stabilizační mise OSN.

12. ledna 2010 v 16:53 hodin místního času postihlo Haiti nejsilnější zemětřesení za posledních 200 let o síle 7,0 Richterovy stupnice. Hlavní město Port-au-Prince, jež se nacházelo v bezprostřední blízkosti epicentra (cca 15km), bylo zemětřesením z velké části zničeno.

Obyvatelstvo

Hustota zalidnění na Haiti se pohybuje okolo 360 lidí na kilometr. Obyvatelstvo je soustředěno především ve velkých městech, podél pobřeží a údolích. Hornaté vnitrozemí je osídleno málo. Počet obyvatel pravděpodobně překročil 10 milionů a celou polovinu populace tvoří lidé mladší dvaceti let. Při prvním formálním sčítání v roce 1950 byl počet obyvatel 3 miliony. Haiťanky jsou tak nejplodnější ženy západní polokoule. 90% - 95% obyvatel Haiti je afrického původu; zbývajících 10% - 5% jsou mulati. Malá část nečernošského obyvatelstva je tvořena převážně Araby a západoevropany (Francouzi, Němci, Španěli a Portugalci).

Jazyk

Oficiálními jazyky jsou francouzština a haitská kreolština. Francouzština je vyučována ve školách, používají jí úřady a podnikatelský sektor. Většina Haiťanů však mluví haitskou kreolštinou, která vznikla smíšením francouzštiny s africkými jazyky a španělštinou. Španělštinu ovládá velká část populace.

Zdraví

Polovina dětí na Haiti není očkována. Jen 40% obyvatelstva mělo přístup k základní zdravotní péči. Ještě před zemětřesením v roce 2010 byla skoro polovina všech úmrtí připisována HIV/AIDS, dýchací infekci, meningitidě a průjmovým onemocněním včetně cholery a tyfu, podle Světové zdravotnické organizace. Devadesát procent dětí na Haiti trpí nemocemi přenášenými vodou a střevních parazitů. Přibližně 5% dospělé populace na Haiti je nakažena virem HIV. Výskyt z tuberkulózy (TBC), na Haiti je více než desetkrát vyšší než v jiných zemích Latinské Ameriky. 30.000 lidí každý rok onemocní malárii.

Kultura

Haitská kultura je směsicí evropské především francouzské kultury, afrických vlivů a kultury původních Taino. Přičemž africké a evropské prvky převažují.

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

 Náboženství

Haiti je křesťanská země, k římskokatolické církvi se hlásí 80 % obyvatel. K protestantským denominacím se hlásí 16 % populace. Asi polovina Haiťanů praktikuje synkretické woodoo, které vzniklo smíšením původních afrických tradic s katolicismem a s prvky náboženství původních domorodců.

Ekonomika

Haiti je nejchudší země na západní polokouli, 80 % obyvatel žije pod hranicí chudoby. Zahraniční pomoc tvoří celkem 60 % HDP. HDP v přepočtu na člověka činí 1700 USD. Exportuje se káva, nafta, kakao, importují potraviny a stroje. 

Je zde spoustu zemětřesení. V poslední době v Haiti umřelo nad 150 tis. lidí. V Haiti je spoustu sirotků, které se snaží dostat pryč.