Konfuciova
1. Povinnost jinocha je chovat se dobře doma k rodičům a k starším lidem mimo dům, být opatrný ve slibech a přesný v jejich dodržování, být laskavý ke každému a především hledat spojení s DOBREM. Zbude-li mu ještě nějaká síla, až to vykoná, nechť se vzdělává.
2. Stále si stěžujeme, že máme málo času, ale žijeme tak, jako bychom ho měli nazbyt.
3. Učte se, jako byste se hnali za někým, koho nemůžete dohonit, a jako by to byl někdo, koho nechcete ztratit.
4. Zkušnost je nejtěžší cestou jak tískat moudrost.
5. Uvidíš-li dobrého dobrého člověka, snaž se vzít si z něj příklad. Uvidíš-li špatného člověka, přesvědč se, zda nemáš jeho chyby.
6. Být statečným neznamená nepadnout, ale vstát pokaždé, když padneme.
7. Vědět, co je správné a neudělat to, je nejvetší zbabělost.
8. Je-li k tobě někdo milý, buď k němu milý. Chováli-se k tobě nepřátelsky, buď k němu spravedlivý.
9. Skutečnou chybou je chybu nenapravit.
10. Učit se, je jako plout proti proudu, jen se zastavíš, už tě nese zpátky.
11. Máme-li namířeno správným směrem, stačí pouze pokračovat v chůzi.
12. Vědoucí ví a ptá se, nevědoucí neví ani, na co by se měl ptát.
13. Dobrý člověk nikdy není sám.
14. Člověk, která má srdce, se musí snažit pomáhat druhým v konání dobra, nikoli v konání zla.
15. Ani na tak dlouho, co by položil misku rýže, nesejde urozený muž z cesty Dobra.
16. Když jsi přišel na svět, plakal jsi a všichni se usmívali. Žij tak, aby všichni plakali až jej budeš opouštět.